5 filmů, které musely pro natáčení sehrát historické zrůdnosti
zdroj: tisková zpráva

5 filmů, které musely pro natáčení sehrát historické zrůdnosti

4. 7. 2016 – 10:30 | Magazín | Redakce Osobnosti.cz | Diskuze:

Filmy podle skutečných událostí, zvláště jde-li o hrůzné události, mají v Hollywoodu dlouhou tradici. A umějí i oslovit členy filmové akademie během Oscarů. Jenže právě natáčení umí často pocuchat nervy štábu i herců samotných. Minimálně v pěti příkladech se totiž na place odehrávaly skutečně příjemné scénáře, ne-li rovnou mentální zvěrstva. 

Kenneth Branagh měl problémy se sehráním Heydricha
Příkladem prvním budiž snímek Konference ve Wanssee z roku 2001. Snímek si vzal na paškál stejnojmennou schůzku nejvyšších nacistických pohlavárů z počátku roku 1942, na níž se vedení Třetí říše rozhodlo realizovat tzv. Konečné řešení židovské otázky. To samo o sobě ze snímku činí mimořádně temné téma. Unikátní na filmové Konferenci ve Wannsee je ale především skutečnost, že tu nenajdeme lautr žádné postavy mimo nacistickou garnituru.

Když mezi nejsympatičtější postavy filmu patří Colin Firth jako Dr. Dr Wilhelm Stuckart, autor Norimberských zákonů, je jasné, že na natáčení muselo být "veselo". Jak Stanley Tucci v roli Adolfa Eichmanna, tak především Kenneth Branagh v roli Reinharda Heydricha popsali, že jim recitování záznamů skutečné konference plánující vyvraždit miliony lidí mnohdy činilo fyzické problémy. Režisér Frank Pierson navíc požadoval, aby herci zůstali v kostýmech (nacistických důstojníků) svých rolí, i když neběžela kamera.

Konference ve Wannsee - Stanley Tucci, Kenneth Branagh, Ian McNeice zdroj: tisková zpráva

Československá komparsistka ze Schindlerova seznamu přežila skutečný holocaust
Zřejmě nejvíce traumatické jsou však přesto filmové pogromy emulující skutečné násilné momenty historie. Už jen mnohé scény z natáčení Schindlerova seznamu tak vyděsily některé nepřipravené komparzisty. I to však byl jen slabý odvar vůči pocitům Stevena Spielberga, když zjistil, že v jedné z filmových scén vystupuje jako komparsistka skutečná přeživší holocaustu, shodou okolností československého původu.

Ničemu nepomohla ani skutečnost, že se jednalo právě o scény, kdy byly herečky odváděny do "sprch".  Inkriminovaná herečka Rabbi Levartov si sice pobyt v koncentračním táboře nepamatovala – v táboře se totiž narodila a byl ji rok, když byla osvobozena Rudou armádou – přesto se stejně jako několik dalších představitelek při natáčení psychicky zhroutila.

Schindlerův seznam zdroj: tisková zpráva

Haing Somnang Ngor si prožil kambodžskou genocidu. Dvakrát
Velmi podobný osud měl i Kambodžan Haing Somnang Ngor, v jeho případě se však znovuprožití genocidy neomezovalo na jedinou scénu. Ngor byl totiž jednou z hlavních postav filmu Vražedná pole (1984), který popisoval Pol Potovy masakry třetiny obyvatel Kambodže z roku 1973. Masakry, kterými si Ngor přímo prošel.

Ačkoliv totiž ve filmu představoval fotonovináře Ditha Prana, který přežil díky tomu, že předstíral mentální retardaci, sám Ngor strávil několik let v koncentračním táboře Rudých Kmérů - přežil tu opět jenom díky tomu, že předstíral, že byl pouhým taxikářem. Kambodžská genocida se totiž zaměřovala na členy státní inteligence, Ngor jako původní chirurg se tak musel chovat nemlich stejně jako Dith Pran. Když pak režim padl a Ngor emigroval do Spojených států, získal filmovou roli údajně především díky tomu, že vypadal "správně traumatizovaně". Za svůj doslova autentický výkon poté vyhrál Oscara.

Vražedná pole: Haing S. Ngor zdroj: tisková zpráva

Dorothy Gibson si prožila potopení Titanicu v reálu i ve filmu
Nebýt neštěstí Titanicu z roku 1912, Dorothy Gibson by byla pamatována zřejmě jenom jako představitelka několika reklam, němých filmů a her na Broadwayi. Poté se však při cestě z Evropy do Ameriky nalodila na HMS Titanic, přežila katastrofu plavidla a sotva měsíc poté o tom natočila vůbec první snímek!

Jmenoval se Saved From the Titanic a Dorothy, která k filmu napsala i scénář a hrála ve stejných šatech, které na sobě měla i při katastrofě, se díky tomu stala mezinárodním hitem, který vydělával stejně jako soudobá nejlépe placená herečka Mary Pickford. Zhruba desetiminutový film oběhl planetu, vydělal hory peněz a poté byl ztracen při požáru v newjerseyském Eclair Studios. Pohádkové sumy umožnily Dorothy Gibson zanechat filmařiny a vydat se vstříc operní kariéře. A pak, že vše zlé není k něčemu dobré.

Dorothy Gibson: Saved From The Titanic zdroj: tisková zpráva

Většina komparzistů filmu Darfur zažila filmovou předlohu
Je skoro ironické článek zakončit filmem Uwe Bolla, režiséra známého pro katastrofální filmy podle videoher, právě jeho snímek Darfur z roku 2009 si ale připsal zřejmě nejbrutálnější prvenství. Snímek se natáčel v Kapském městě, velká část jeho komparzistů však pocházela přímo od očitých svědků, tedy uprchlíků, kteří po genocidě opustili Sudán.

Například Abdul Karim se zhroutil ve scéně, kdy jeho postava ve filmu přijde o svou rodinu. Během skutečných masakrů totiž sám o rodinu přišel rovněž. Uwe Boll prý skutečným přeživším nedával žádný scénář a nechal je dialogy improvizovat. Přišlo mu údajně arogantní jim jako lidem, kteří události sami prožili, diktovat, co mají říkat. Možná i proto je Darfur zřejmě Bollovým nejlepším filmem. 

Darfur zdroj: tisková zpráva

Zatím bez komentáře, buďte první!