4) Večery na samotě u Dikanky

Hned na úvod si dáme netradiční ruskou pohádku z 80. let, vytvořenou na motivy Gogolovy pohádky. Nepřekvapí proto přítomnost celé řady nadpřirozených bytostí. Hororový žánr sice v sovětské filmařině měl utrum, filmaři sami však jeho postupy zůstávali i nadále fascinováni. Podobně jako v Mrazíkovi, tak Večery na samotě působí spíše jako obskurní horůrek, než běžná pohádka, jak ji vnímáme dnes. I když na plátně zrovna nepobíhá zdejší čert, udatný hrdina třeba narazí na strýce, který se krmí pomocí Síly jako ve Star Wars. Výjevy, jako tento, vás v předaleké galaxii rozhodně nečekají.

3) Pohádka o mrtvé matce

Nemusíme však být jenom ve světě filmu - kvalitní materiál pro noční můry nabízí i slovanská lidová tvorba. Například ruská pohádka o mrtvé matce přináší typický příběh ženy, která zemřela po porodu svého dítěte. Zničený otec najme chůvu, dítě však přes den stále jenom křičí. V noci je ovšem najednou zcela klidné. Rodina pojme podezření a vydá se dítě v kolébce zkontrolovat - a v duchu zombie hororů zjistí, že mrtvá matka se jako zombie o svého potomka stará i nadále. Šťastný konec, ale v této pohádce nečekejte - jenom co nebožka po svých odejde, ukáže se, že i vzala život i svému potomkovi. Něco podobného by v Americe vyhnalo z kin celé plejády diváků s brekem.

2) Wawelský drak

Draci jsou populárním artiklem mýtů i moderní fantasy - stohy papírů se napsaly kolem toho, že zatímco v Číně jsou draci obvykle pozitivní stvoření, na západě je tomu naopak. A pak je tu Polsko, kde národní folklór popisuje wavelského draka docela odlišně. Symbol Krakova tu totiž hraje spíše druhé housle - dvojice bratrů jej lstí (otráveným jídlem) porazí už z kraje příběhu, poté však v biblickém archetypu jeden z bratrů zabije druhého, aby si slávu urval jenom pro sebe. Stane se sice králem, pravda se ale nakonec provalí a zrádný bratr je vyhnán. Po zabitém rekovi jménem Krakus je nakonec pojmenováno celé město - tedy Krakov.

1) Carevič Ivan a šedý vlk

Tuto pohádku dobře znají i Češi - v naší verzi se jmenuje Pták ohnivák, v té ruské má však přeci jenom několik zajímavých prvků navíc. Jak u pohádek bývá zvykem, západní varianta je v zásadě Kráska a zvíře. Ruská verze ovšem do role zvířete staví tříhlavého okřídleného hada, což by zápletku kořenilo zcela originálním způsobem. Nakonec platí, že i kultovní Mrazík je oproti majoritě západních pohádek o poznání drsnějším kusem příběhu. Ruské, polské, české či obecně slovanské pohádky tak mají stále co říct i na globálním trhu - spíše než dojemné produkty ve stylu Walta Disneyho jenom musejí být zpracovány s kapkou hororové atmosféry navíc.

Ukázka z pohádky Večery na samotě u Dikanky:

zdroj: Archiv